Otázky a odpovědi na nejčastější kladené dotazyZde Vám přinášíme odpověď.

Pošlete nám Email: mertex@mertexlab.cz

Co je vlastně smyslem prováděných měření?

Ve zkratce přinést objednateli relevantní a nesporné údaje k posouzení míry rizika, tak aby mohl v klidu spát, tam kde jsou zjištěny podlimitní hodnoty a aby mohl objednatel prosadit a přijmout na základě relevantních podkladů přijetí opatření tam, kde jsou zjištěny nadlimitní hodnoty. To že řadu měření vyžaduje legislativa by nemělo být vůbec relevantní (bohužel v praxi to často jediné kritérium). Doporučuji se na chvíli zastavit a zamyslet se nad tím proč to děláme. Protokoly z měření nemají končit v šuplíku, u rizikových činností to má být začátek cesty ke snížení míry rizika.

 

Má Vaše laboratoř zaveden systém řízení kvality?
Naše laboratoř má zaveden systém řízení jakosti (kvality) dle ISO9011:2016, který je pravidelně auditován a navíc ověřován Národní referenční laboratoří při Státním zdravotním ústavu se sídlem v Praze. Primárně naše laboratoř vychází z politiky jakosti , kterou tímto veřejně vyhlašujeme.

 

Jaké je Vaše působnost, je to jen pro oblast Moravy nebo provádíte měření v celé ČR tedy například i v Čechách?

Měření provádíme na území na území celé České republiky a to ať už se jedná o Prahu, Brno, Plzeň, České Budějovice, Zlín, Ostravu či jinou oblast.

 

Zasíláte standardně elektronickou verzi protokolu?
Ano, zákazníkům zasíláme standardně elektronickou verzi protokolu. Jelikož se snažíme chránit naší planetu, prosím zvažte, zda je protokol opravdu nutné tisknout. Zcela jistě dojdete k závěru, že Vám postačuje elektronická forma (pokud by jste i přes výše uvedené na papírově podobě trvali, poskytneme Vám ji na vyžádání).

 

Jak máte zajištěnou ochranu úniku informací?
Přístup k datům je standardně chráněn pomocí oprávněných uživatelů a hesel, tudíž nehrozí, že by se k údajům dostala neoprávněna osoba. Naší zaměstnanci mají rovněž podepsán závazek mlčenlivosti , řídíme se dokumentem ochrana osobních údajů , které tímto veřejně vyhlašujeme.

 

Na našem pracovišti bylo v minulosti prováděno měření faktorů pracovního prostředí, práce vyšla do rizika a zaměstnavatel nepřijal vůbec žádná opatření, navíc se na dané pozici nyní vyskytlo podezření na nemoc z povolání, která byla i následně uznaná. Má vůbec zaměstnavatel povinnost podle aktuálně platné legislativy přijmout opatření?

Ano, má.

Dle § 7 odst. 1 zákona 309/2006 Sb., v platném znění je zaměstnavatel mimojiné povinen, jestliže se na pracovištích zaměstnavatele vyskytují rizikové faktory, a dále bez zbytečného odkladu vždy, pokud dojde ke změně podmínek práce, měřením zjišťovat a kontrolovat jejich hodnoty a zabezpečit, aby byly vyloučeny nebo alespoň omezeny na nejmenší rozumně dosažitelnou míru. Při zjišťování, hodnocení a přijímání opatření k dodržení nejvyšších přípustných hodnot je povinen postupovat podle prováděcího právního předpisu. Rizikovými faktory jsou zejména faktory fyzikální (například hluk, vibrace ), chemické (například karcinogeny), biologické činitele (například viry, bakterie, plísně), prach , fyzická zátěž, psychická a zraková zátěž a nepříznivé mikroklimatické podmínky (například extrémní chlad, teplo a vlhkost ). Nelze-li výskyt biologických činitelů a překročení nejvyšších přípustných hodnot rizikových faktorů vyloučit, je zaměstnavatel povinen omezovat jejich působení technickými, technologickými a jinými opatřeními, kterými jsou zejména úprava pracovních podmínek, doba výkonu práce, zřízení kontrolovaných pásem, používání vhodných osobních ochranných pracovních prostředků nebo poskytování ochranných nápojů.

Obdobně je tato povinnost stanovena zaměstnavateli v § 102 zákona 262/2006 Sb., v platném znění.

Navíc pokud již jste ve stavu, kdy byla na pracovišti uznána nemoc z povolání či ohrožení nemocí z povolání měl by rovněž zaměstnavatel splnit povinnost dle § 105 odst. 5 zákona 262/2006 Sb., v platném znění, stanovující, že zaměstnavatel je povinen vést evidenci zaměstnanců, u nichž byla uznána nemoc z povolání, která vznikla na jeho pracovištích, a uplatní taková opatření, aby odstranil nebo minimalizoval rizikové faktory, které vyvolávají ohrožení nemocí z povolání nebo nemoc z povolání.

Pokud zaměstnavatel nesplní tuto povinnost dobrovolně, má orgán ochrany veřejného zdraví (hygiena) právo provedení opatření k omezení rizik nařídit dle § 84 odst. 1 písm. s) zákona 258/2000 Sb., v platném znění.

Stručně řečeno, i hygienická rizika lze zařadit mezi pracovní rizika který se musí ideálně vyloučit, či alespoň omezit na nejmenší, avšak rozumně dosažitelnou míru.

 

Obdrželi jsme protokoly z měření, tato měření jsme provedli v rámci zkušebního provozu a nyní je musíme předložit KHS, je potřeba doložit ještě nějaké další dokumenty?

To závisí na situaci, lze předpokládat, že Vám bylo nařízeno měření ve smyslu § 84 odst. 1 písm. p) zákona 258/2000 Sb., v platném znění, tak by mělo být dostatečné předložení samotných protokolů. Ovšem pozor, je potřeba zkontrolovat, že byl splněn předpoklad vycházející z ustanovení paragrafu § 37 odst. 1 zákona 258/2000 Sb., v platném znění, stanovující, že: Do kategorie se nezařazují práce prováděné na pracovištích staveb prozatímně užívaných ke zkušebnímu provozu, který nepřekročí jeden rok. Pokud jste překročili 1 rok, už by měl zaměstnavatel zařadit práce do kategorií.

Zařadit práce do kategorií je totiž další povinností stanovenou zaměstnavateli ve smyslu § 37 zákona 258/2000 Sb., v platném znění,, kdy zaměstnavatel musí zařadit práce do kategorií (a ve stanovených případech předložit orgánu ochrany veřejného zdraví žádost, která má stanovené náležitosti a kde protokoly o měření fyzické zátěže tvoří jen 1 přílohu z mnoha příloh žádosti a je potřeba připojit k žádosti i ostatní přílohy např. protokoly o měření ostatních faktorů nutných pro správné zařazení do kategorií např. protokoly o měření hluku v pracovním prostředí apod.)

Navíc jsou zde velmi krátké lhůty a zaměstnavatel musí v řadě případu konat s dostatečným v řadě případu i půlročním předstihem viz § 37 odst. 2 zákona 258/2000 Sb., v platném znění: O zařazení prací do třetí nebo čtvrté kategorie rozhoduje příslušný orgán ochrany veřejného zdraví, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak. Žádost předkládá osoba, která zaměstnává fyzické osoby v pracovněprávních nebo obdobných pracovních vztazích (dále jen “zaměstnavatel”), a to do 30 kalendářních dnů ode dne zahájení výkonu prací. Práce do druhé kategorie zařazuje zaměstnavatel, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak,33a) a to do 30 kalendářních dnů ode dne zahájení jejich výkonu, změny podmínek odůvodňující zařazení práce do druhé kategorie, nebo do 10 dnů ode dne vykonatelnosti rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdraví vydaného podle odstavce 5. Ostatní práce na pracovištích zaměstnavatele, které nebyly takto zařazeny, se považují za práce kategorie první.

Samozřejmě můžeme diskutovat, zda by lhůty uvedené v § 37 odst. 2 zákona 258/2000 Sb., v platném znění neměli být delší (např. 6 měsíců), ovšem to by muselo dojít k novelizaci zákona, což se zatím nestalo a aktuálně platí lhůty jaké platí a zaměstnavatel je povinen je dodržet.

 

Obdrželi jsme protokoly z měření, avšak v některých protokolech je uvedená charakteristická směna a v protokolech z měření fyzické zátěže se hovoří o průměrné směně, neměla by být všude charakteristická směna?

V tomto případě je nutné se řídit platnou legislativou. Zákon 258/2000 Sb. sice hovoří o charakteristické směně, avšak výklad pojmu charakteristická směna a jeho zpřesnění nám poskytuje vyhláška – konkrétně § 2 odst. 2 vyhlášky 432/2003 Sb., v platném znění, která říká: Za charakteristickou směnu se pokládá směna, která probíhá za obvyklých provozních podmínek, při níž doba výkonu práce s jednotlivými rozhodujícími faktory v daném časovém úseku odpovídá celoročně nebo v rozhodujícím období skutečné míře zátěže těmto faktorům. Pro účely hodnocení faktorů celková fyzická zátěž, lokální svalová zátěž, ruční manipulace s břemenem a hodnocení pracovních poloh se za charakteristickou směnu považuje průměrná směna stanovená právním předpisem upravujícím podmínky ochrany zdraví při práci.

Toto tedy znamená, že pro účely kategorizace se provádí hodnocení faktorů v charakteristické směně, avšak za charakteristickou směnu pro účely hodnocení faktorů fyzická zátěž a pracovní poloha se považuje dle platné legislativy směna průměrná.

Samozřejmě můžeme diskutovat, zda by se neměli sjednotit metodiky pro hodnocení za účelem kategorizace prací stejně jako pro účely nemoci z povolání a reflektovat tak výlučně charakteristickou směnu s vypuštěním směny průměrné, ovšem to by muselo dojít k novelizaci zákona a prováděcích předpisů, což se zatím nestalo a aktuálně platí výše uvedené a všichni účastni procesu kategorizace jsou povinni toto respektovat (předpis je platný okamžikem vyhlášení ve sbírce zákonů a platný do doby jeho změny, změny nabývají platnosti až okamžikem jejich zveřejnění opět ve sbírce zákonů –  žádná změna vyhlášena nebyla, platí tedy výše uvedené).

 

Kde lze nalézt čisté prostory a je potřeba je nějak měřit?
Velice často se jedná o čisté prostory a příslušná řízená prostředí vyskytující se v průmyslových odvětvích (letecký průmysl, mikroelektronika), farmaceutickém průmyslu, zdravotnická zařízení (např. laboratoře, operační sály), potravinářství apod. V těchto prostorech se provádí měření a validace čistých prostor dle dohodnutých standardů.

 

Poslední dobou se často uvádí expozice karcinogenům i z pohledu jejich výskytu při prací, co to v praxi znamená?
Jedná se často o práce spojené s používáním nebezpečných chem. látek a jejich směsí – karcinogenům. I zde je nutné zjišťovat míru expozice a při překročení limitních hodnot přijmout opatření. Blíže je tato problematika popsána na webu Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci.

 

Je možné někde studovat hygienu práce či obdobný obor zaměřený na ochranu a podporu veřejného zdraví?
Ano je, na UNIVERZITĚ JANA EVANGELISTY PURKYNĚ je možné absolvovat studium bakaláře hygiena a ochrana a podpora zdraví na FAKULTĚ ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ UNIVERZITY JANA EVANGELISTY PURKYNĚ , které by mohlo splňovat požadavky uchazečů.

 

Poslední dobou se často hovoří o problematice výkonu noční práce a s tím spojenu zátěží zaměstnanců, co si o dané problematice myslíte?
Jedná se často o práce v noci spojené s řadou negativních vlivů. Každý zaměstnavatel by měl zvážit zda přínosy výkonu noční práce jsou opravdu takové, že převáží nad negativními vlivy a zda například nelze vykonávat práce v odpoledních směnách. Na řádě provozu je toto řešení aplikovatelné, i když samozřejmě existuje řada činností kde toto řešení aplikovat nelze, pak by ale měla být přijata příslušná organizační opatření, pokud to alespoň trochu jde (např. možnost lékaře sloužícího na urgentu prospat se zcela bez sankcí pokud zrovna nevykonává péči o pacienta apod.) Dopady noční práce jsou celkem pěkně popsány v článku na téme negativní vliv práce na noční směně.

Postup poptávky - kontaktní formulář

Pošlete nám Email: mertex@mertexlab.cz
1.

Pošlete nám svou poptávku

Pošlete nám poptávku prostřednictvím kontaktního formuláře nebo se na nás obraťte s jakýmkoli dotazem. Ochotně vám poradíme.

2.

Zašleme vám vypracovanou nezávaznou cenovou nabídku

Budete-li s cenovou nabídkou spokojeni a bude-li vám vyhovovat, stačí ji pouze potvrdit a zaslat zpět.

3.

Termín měření

Po obdržení potvrzené cenové nabídky vám zašleme termín měření, ve který vám přijedeme dané měření provést. Poté vypracujeme protokoly, které vám ihned zašleme.

Vyplňte kontaktní formulář

.

.

Naše služby